8. týden
Pondělí 22. října
Ráno jsme zpívali písničku o matice a poslechli jsme si její další sloku. Tradičně jsme zhodnotili, jak se nám během minulého týdne dařilo při plnění služeb a rozdělili jsme si služby nové. Kalendářová služba doplnila kalendář za víkend a zahájila nový týden. Pořádková služba otevřela kouzelnou krabičku a tak jsme si přečetli ranní dopis. Poté jsme si s mušličkou povídali o víkendu, ale dnes jsme věty nezapisovali, protože před námi bylo hodně práce.
Vrátili jsme se k matematice z minulého týdne, kde jsme se poprvé seznámili s porovnáváním. Teď jsme se proměnili v zrníčka a slepičky a otevírali zobáčky na tu stranu, kde bylo zrníček k jídlu víc. A právě ty hodně otevřené zobáčky nám ukázaly, jak vypadá matematické znaménko pro zápis "větší než" (znaménka mají děti nechat si od Vás připravit do modrých plastových obálek). Zkoušeli jsme si ho psát do učebnice a číst s ním hotové zápisy - nejdříve jsme odhadovali, jak se to asi čte, a Verunka byla nejblíž. Na kostkách jsme si zkoušeli stavět věže vysoké podle zadání - větší než počet daný paní učitelkou a po tomto tréninku jsme doplňovali do neúplných zadání v učebnici.
Také před námi bylo nové písmenko, pustili jsme se do něj hned po svačince. Povídali jsme si o obrázku, psali L (šlo nám dost dobře) a četli věty. Poprvé jsme se seznámili s vykřičníkem. Ve dvojicích jsme trénovali mimozemšťany a část dětí s paní učitelkou procvičovala společně. Úkol na porozumění textu byl docela náročný, ale sami jsme odhalili, že musíme z šedivých slov vybrat jen to, které do věty patří, aby dávala smysl. Ještě těžší bylo věty zapsat, ale my jsme to zvládli.
Na konci vyučování jsme si hráli se slovy na stránce 40, které byly napsané ve třech sloupečkách. Nejdříve jsme je četli jako dlouhý řetěz, museli jsme dávat velmi dobrý pozor na to, jaké slovo čte ten, kdo je před námi. Paní učitelka nám pak říkala kombinaci sloupečku a řádku a my hledali, které slovo to je, a zase četli. Brzy jsme vše uměli bohužel nazpamět. Ale využili jsme i toho a zkoušeli různé šifry - např. napsala paní učitelka na tabuli 3-2 a my jsme přišli na to, že máme hledat slovo ve třetím sloupečku a na druhém řádku. Ale to už jsme dělali se zavřenými učebnicemi.
Při úklidu jsme si s paní učitelkou vyměnili staré týdenní plány za nové a mohli se rozloučit.
Úterý 23. října
K písničce o matice jsme přidali i třetí sloku, v které se zpívá právě o porovnávání, kterému se tento týden dost věnujeme. Po kalendáři jsme si dali čtecí rozcvičku s barevnými slovy na tabuli. Měli jsme mezi nimi již slova se shlukem souhlásek i slovo delší (nemusíme). (K technice čtení těchto slov napíšu ještě podrobnější příspěvek.) Dobrovolníci pak četli věty, které byly za domácí úkol, a šlo jim to moc dobře. Lucce z učebnice jsme kreslili kudrnaté vlasy do písanky a takhle dobře rozepsaní jsme v učebnici matematiky začali trénovat opravdické psaní - číslice jedna. Byli jsme moc šikovní a všichni jsme si zasloužili razítko se sluníčkem! Zbývající dva řádky jsme si označili za domácí úkol.
Připomněli jsme si porovnávání a zahráli si na pány učitele a paní učitelky a hledali chyby v zapsaných příkladech z učebnice. Každý, kdo byl na řadě, příklad přečetl, znázornil na kostkách a podle nich rozhodl, zda je zapsaný správně nebo ne. Příklady, které byly chybně, jsme škrtali, a opravené je zapisovali do sešitů na matematiku. Byl to velký výkon. Kdo již zvládl, psal číslice, kdo si nebyl jistý, využil čárek.
S kartičkami v našich modrých a bílých plastových obálkách jsme si každý sám zkoušeli tvořit vlastní příklady na porovnávání. Dokonce jsme si sami dokázali přijít na vlastní chyby a opravit je. Většinou stačilo otočit znaménko :-)
Blížícímu se státnímu svátku jsme se věnovali v prvouce. Poté, co jsme zkusili dát dohromady, co my slavíme doma a co může slavit celá republika (padaly nápady jako svátek, výročí, vánoce, velikonoce, čarodějnice,...), jsme zkusili každý nakreslit, jestli už něco o nadcházejícím státním svátku náhodou nevíme. Jeden z nás se při společném sdílení představ trefil, ale to nám paní učitelka neprozradila. Místo toho nám pustila pohádku o pejskovi a kočičce, která se jmenovala "Jak pejsek a kočička slavili 28. říjen" a my jsme měli vypozorovat důvod tohoto svátku, který v ní pejsek popisuje, a pak ho nakreslit. To se ukázalo jako nesmírně náročné, ale většina z nás se s tím statečně poprala. Paní učitelka nám to pak ještě dopomohla vysvětlit. Takže teď si pamatujeme (snad), že jednoduše řečeno, slaví naše země své narozeniny :-)
Povídali jsme si o vlajce (bez problémů jsme ji našli mezi mnoha dalšími) - kde a při jakých příležitostech se vyvěšuje a také o státní hymně. Tu jsme si poslechli (nakonec i se slovenskou částí, když jsme původně byli to Československo) a pátrali v jejím textu, o čem všem se v ní zpívá. I k tomu jsme si nakonec nakreslili obrázek. Na mapě (na interaktivní tabuli) nám pak paní učitelka našla mapy, abychom viděli, jak naše země vypadá, jak vypadala dřív, a které země jsou naši sousedé.
Všichni máme dnes obří pochvalu za rychlou přípravu na tělocvik - byli jsme o dobrých deset minut rychlejší než minule a sami od sebe jsme ještě všichni slušně zdravili paní ředitelku, když jsme šli do šaten.
Po úvodním mrazíkovi, kdy jsme se všichni vystřídali buď v roli mrazíka nebo sluníčka, jsme se rozdělili do tří skupin a cvičili jsme na třech různých stanovištích, na kterých jsme se postupně všichni prostřídali. Běhali jsme tedy slalom, učili se házet a chytat ringo kroužek a trénovali hod kriketovým míčkem. Když pak ke konci hodiny paní učitelku, která jela na školení, vystřídala Maruška s družinou, cvičili a hráli jsme si i s druháky.
Středa 24. října
Ráno už jsme zpívali všechny sloky písničky o matice, postupně se nám daří zapamatovat si všechny sloky. Tomášek byl dnes na kalendář sám a zvládl ho výborně :-)
Čtecí rozcvička dnes spočívala v přiřazování slov na obrázcích k jejich počátečním písmenům. S pojmenovanými obrázky jsme pak ve dvojicích hráli na mimozemšťana. Takto roztrénovaní jsme se pustili do diktátu slov. Někteří společně s paní učitelkou, jiní si slova diktovali a kontrolovali navzájem ve dvojicích. Od diktátu jsme se přesunuli k novému písmenu - K. Povídali jsme si o obrázku (postupně se nám daří tvořit stále kvalitnější věty), psali K (to už nebylo tak snadné jako L) a četli s ním věty. Velmi rychle jsme pochopili, jakou hru to hraje Karolína s Otou a hned jsme si ji zahráli i my. Položili jsme hlavy na lavice a paní učitelka nám věty, o kterých jsme měli rozhodnout, zda jsou nebo nejsou pravdivé, hláskovala. Po prvních nejistých krůčcích se nám už jen dařilo :-)
Samostatně jsme se proto věnovali úkolům na porozumění textu. První úkol s větami jsme zvládli téměř všichni, druhý úkol se slovy už byl trošku problematický, protože jsme někteří zjistili, že jsme zapomněli poslouchat zadání a tak jsme nevěděli, co máme dělat. Komu se nepovedlo práci dokončit ve škole, dodělá si ji o prázdninách doma.
Po sváče jsme pokračovali s matematikou. Nejdříve jsme stavěli věže podle pokynů paní učitelky. Postavili jsme si třeba věž ze dvou kostek a pak bylo naším úkolem postavit druhou věž tak, aby byla vyšší, tedy z více kostek. Bez problémů jsme odvodili, že správně je více řešení a postupně jsme si je vyjmenovávali. Ke kostkám jsme pak přidávali kartičky s tečkami a znaménkem větší než. S kostkami jsme si na koberci názorně ukázali, jak ze sčítacích čtverců vytvořit příklad s použitím znamének + a =. Společně jsme si příklady četli a pak zase se svými kostkami pracovali podle pokynů. Dali jsme na hromádku dvě kostky, přidali tři kostky a odpověděli, kolik kostek máme dohromady. K tomu jsme vždy vymysleli a řekli i příklad, např. 2+3=5. To samé jsme si vyzkoušeli i ve dvojicích, kdy jsme si pokyny zadávali sami sobě navzájem.
V učebnici jsme nakonec četli příklady na sčítání ve sloupečkách a součty zapisovali pomocí čárek. Naučili jsme se, jak si pomoci na krokovacím pásu na lavici, když součet hned nevíme. Ke konci hodiny před hrací přestávkou jsme ještě věnovali čas na procvičení geometrických tvarů a vybarvení pracovního listu s nimi.
Po přestávce jsme si rozdali úkoly na prázdniny a pak už slavili s Vojtou jeho narozeniny. Zazpívali jsme mu písničku, obkreslili jeho obrys na papír a pověděli a zapsali přáníčka, aby Vojta věděl, proč ho máme rádi. Dostali jsme od něj bonbónky a pak už uklidili a rozloučili se na prázdniny.