33. týden
Pondělí 15. dubna
Po písničce jsme doplnili kalendář za víkend a zhodnotili služby za minulý týden. Bohužel se nám zase nepovedla péče o strašilky :-( a tak máme už jen jeden týden, abychom ji zvládli, jinak o ně přijdeme. Rozdělili jsme si služby nové, popsali počasí (konečně jaro) a přečetli ranní dopis. Poté jsme se rozdělili na malé tříčlenné skupinky, v kterých jsme si četli své víkendové zážitky a povídali si o nich. Výborně se nám daří vymýšlet smysluplné otázky a skutečně si většinou povídáme o tématu :-). Po návratu na koberec jsme si povídali o tom, které zážitky našich kamarádů nás zaujaly, a které bychom také chtěli prožít (vyhrát 1. místo v Lesním běhu, jít na Matějskou nebo do aquaparku, zasít semínka dýní a ředkviček, ...).
Po tomto úvodu jsme se pustili do práce. Nejdříve jsme psali do písanky "ch" a dařilo se nám. Pak přišlo na řadu "čtenářské křeslo", dnes četla Eliška Kl., Klárka, Vašík a Verča Z. Po dočtení jsme my ostatní mohli povědět, za co je chválíme, a co bychom doporučili zlepšit. Bylo vidět, když někdo víkendový úkol odbyl, a četl Nespokojenou rybku jen jednou.
Před svačinou jsme si ještě společně přednesli básničku o ropuše. Zkusili jsme to dvakrát, takže jsme to nakonec zvládli moc pěkně i s úklonou na začátku a na konci :-).
Po přestávce jsme ještě chvíli zůstali u plazů. Rozdělili jsme se na polovinu. Jedna půlka pracovala s učebnicí s paní učitelkou na porozumění textu (nevědli jsme, kdo je to marabu, a tak to můžeme zjistit za dobrovolný domácí úkol) a druhá u interatktivní tabule na uspořádání písmen ve slovech tak, aby vznikly názvy plazů. Po společné kontrole a přečtení všech názvů na nás ještě čekala hádanka. Paní učitelka zase postupně odkrývala jednotlivé indicie a kdo si myslel, že už ví správný název plaza, ten ho napsal na smazávací tabulku. Dnes se nás trefilo hodně, byla to ještěrka.
Pak už byl čas na matematiku. Společně jsme udělali úkol se třemi sousedními poli na tabuli, protože jsme v tomto typu někteří minule chybovali, a pak už jsme mohli pracovat samostatně. V tom jsme pokračovali i po hrací přestávce a skoro všichni jsme všechna zadaná cvičení stihli :-).
Nakonec už jsme si jen vyměnili týdenní plány, paní učitelka si vybrala notýsky, připomněli jsme si domácí úkoly a mohli se rozloučit.
Úterý 16. dubna
Ráno Edík přinesl strašilkám čerstvé ostružinové listí a tak jsme je mohli vyčistit a potěšit novým krmením.
V prvním bloku jsme psali, četli i počítali. Nejdříve jsme psali "Ch" do písanky a pak se pustili do matiky. Na čtyřech kostkách jsme každý samostatně trénovali změny staveb. Podle plánu jsme si vždycky jednu postavili a přemístěním jedné kostky z ní tvořili stavbu novou, jejíž plán jsme pak zakreslovali.
Nakonec jsme se věnovali posloupnosti. Do pracovních listů jsme si zaznamenali, co je podle nás návod, a pak si to navzájem četli. Dovedli jsme své představy vyjádřit velmi přesně. Paní učitelka nám pak četla návod na výrobu semínkovýh hadů (a my jsme si vzpomněli, že se semínky jsme už několikrát pracovali - seli jsme jarní osení a ze semínek jsme vyráběli obrázky), zatímco my sledovali text a jakmile jsme měli pocit, že se v něm objevilo nějaké signální slovo, hned jsme se hlásili. Bez potíží jsme našli všechna, dnes to byla slova "zaprvé, zadruhé, zatřetí, ... V příběhu jsme si je zakroužkovali a díky tomu jsme pak neměli žádný problém při výběru správné odpovědi.
Po přestávce za námi přišla návštěva. Byly to dvě studentky pedagogické fakulty, které zajímalo, jak se učíme při hudební výchově. Představily se nám, obě dvě se jmenovaly Terezy :-). My jsme se představili taky a pak je vzali mezi sebe do kroužku, abychom je přivítali písničkou. A úplně sami, jen za doprovodu kytary, jsme zazpívali Holky z Polabí.
Pak nám paní učitelka rozložila na koberec kartičky a vysvětlila úkol. Každý si svou kartičku vezme, přečte si, co je na ní napsáno (psacím písmem), ale zatím ji nikomu neukazuje. Jamile byli všichni připraveni (sem tam bylo potřeba pomoci, protože někdo držel kartičku vzhůru nohama :-) ), přečetl první z nás své slovo a ostatní přemýšleli, jestli k němu náhodou nemají rým. Pokud jsme si nebyli jisti, slovo jsme přeskočili, a pokračovali dalším. Nakonec se nám podařilo vytvořit všechny rýmující se dvojice z nové písničky "Jaro dělá pokusy" a tak jsme si zkusili vytleskávat jejich rytmus. Když nám pak paní učitelka písničku pustila, pozorně jsme poslouchali. Protože jakmile jsme zaslechli svoje slovo, museli jsme se rychle postavit do zástupu. Povedlo se a my z dlouhého zástupu udělali jeden kruh. Při druhém poslechu jsem pak museli svou cedulku zvednout přesně v okamžiku, kdy zas své slovo uslyšíme. Kdo chtěl, mohl i zpívat.
Před flétničkou jsme se naučili nové dechové cvičení - Slunce, abychom se pořádně rozdýchali. Vystačit s dechem bylo docela těžké. Abychom se mohli začít učit hrát písničku Běžela ovečka, rozdělili jsme se do skupin. Jedna skupina vždycky hrála, zbývající pracovaly na pracovním listu s rýmy nebo s matematickou šifrou. Postupně jsme se vystřídali všichni a myslíme, že se "ovečku" brzy naučíme (někteří z nás už ji umí teď).
Po hrací přestávce a po ještě jednom zazpívání písničky Jaro dělá pokusy a po Vojtově hraní na flétničku, jsme se vypravili ven na tělocvik. Na hřišti jsme se rozběhali a rozházeli při vybíjené všichni proti všem ve dvojicích a pak šlii trénovat vytrvalost. Dnešek byl prvním tréninkovým dnem, proto jsme běželi jen šest minut. Jediným cílem bylo vydržet běžet po celou dobu. A my jsme to téměř všichni zvládli! I když už jsme nemohli, zatnuli jsme zuby a s velkým vypětím opravdu nezastavili! Můžeme na sebe být pyšní. A taky jsme, určitě už o tom vyprávíme doma :-). Odpočinuli jsme si při opičí dráze v Akátku, kde jsme ručkovali, přelézali, klouzali se, běhali po pohyblivé lávce a šplhali po síti. Po odpočinku přišly na řadu sprinty. Po prvním zkušebním běhu nás paní učitelka rozdělila do přibližně stejně výkonných trojic a my se snažili o co nejlepší výkon. Třemi nejrychlejšími běžci jsou Vojta, Vašík a Edík, hned za nimi a první z holek je Eliška Kubíčková. Na závěr jsme si ještě zahráli s míčem a pak celí zpocení a hladoví utíkali na oběd.
Středa 17. dubna
Dnes se zpožděním, měli jsme metodické sdružení 1. stupně.
Za pomoci pracovního listu s textem jsme si zazpívali naši novou písničku "Jaro dělá pokusy" a pověděli si, co všechno nás dneska čeká. Začali jsme písankou, naučili se psát "b". Pak jsme se pustili do matiky a do nakupování v papírnictví. Dnešní úkol byl ztížen podmínkou, že požadovanou částku bylo potřeba zaplatit přesně třemi mincemi. Nejdříve jsme si to zkusili sami, pak jsme své nápady sdíleli společně a paní učitelka nám je ve velkém znázorňovala na interaktivní tabuli pomocí pohyblivých mincí. Při té příležitosti jsme jednotlivé pokusy kontrolovali, zda odpovídají zadaným podmínkám. Nakonec jsme si vše zaznamenali do tabulky v učebnici. Poslední řádek v ní byl prázdný a tam bylo naším úkolem vymyslet svůj vlastní příklad - tedy nakreslit, co nakupujeme, zapsat cenu a hodnotu mincí, které pro zaplacení použijeme. Přitom Eliška Kř. a Laduška zjistily, že deset korun třemi mincemi přesně nezaplatí, ať se snaží sebevíc. Většina z nás považovala za neřešitelné i patnáct korun, ale tady na možné řešení přišel jako první Bruno. Dalších deset minut jsme mohli na zadaných úkolech pracovat samostatně nebo ve dvojicích. Ty vznikly tři a všechny si zasloužily pochvalu, protože jejich členové skutečně po celou dobu výborně spolupracovali. Ostatní počítali samostatně a každý svým tempem.
Před svačinkou jsme ještě zvládli čtení s porozuměním. Poprvé jsme si text četli nejdříve sami a ještě jsme se v něm pokoušeli najít signální slova a zapsat si je. Někdo jich našel pár a několik z nás dokonce všechna. Při další práci jsme zjistili, která byla ta správná, a také jak moc nám pomáhají při určení posloupnosti.
V druhé části vyučování jsme si nejdříve zahráli na týmy hru "horké židle", kdy jeden z týmu sedí na židli a nevidí na učitele, který ukazuje obrázek, jehož název má uhodnout. K tomu mu pomáhají jeho spoluhráči tím, že obrázek popisují. Postupně nám takto paní učitelka ukázala množství obrázků dopravních prostředků. Jedním z nich bylo auto, které bylo také naším tématem do prvouky. Na připravené řádky na pracovních listech jsme se zamysleli nad tím, co všechno se dá dělat pro bezpečnost v autě. Tyto své myšlenky jsme pak sdíleli v malých skupinách a zkoušeli je ještě navíc rozepsat do dvou sloupečků - co z toho mohou zajistit rodiče a co z toho můžeme zajistit my sami. Poté už nás čekaly video ukázky na webu www.skodahrou.cz. My jsme se zamysleli nad zadaným úkolem, tipli si správnou odpověď a Oskar (testovací figurína) nám pak ukázal, jak se to má s bezpečnostními prvky (autosedačkou a bezpečnostními pásy) ve skutečné rychlosti i ve zpomalených záběrech. Téma nás zase zaujalo a chtěli jsme si pořád dál a dál povídat o svých vlastních zkušenostech.
Po přestávce na hraní nás přivítal Míša a zahrál si s námi nacvičenou hru "hot chairs" a angličtině. Obrázky jsme sice mohli popisovat česky, pomáhat si pantomimou také, ale název hračky už musel být v angličtině. Obrázky tentokrát neukazovala paní učitelka, ale "běhaly" na interaktivní tabuli samy a ťuknutím se zastavovaly. Po hře jsme si to mohli dokonce vyzkoušet na tabuli i my.
Na závěr vyučování jsme dostali za úkol (kromě písanky) zjistit, kolik stojí náš nápad na nákup do třídy za vydělané peníze z jarmarku, abychom věděli, z kterých možností můžeme vybírat.
Čtvrtek 18. dubna
Po písničce, kalendáři a počasí nás čekal první velký úkol - psaní do písanky na známky. Ukázali a označili jsme si tři řádky, které byly naším úkolem, připomněli si, jak se píše otazník a jak vykřičník a vysvětlili si, co dalšího můžeme dělat, pokud budeme hotovi dříve. Dnes můžeme být spokojeni, protože skoro všichni máme jedničky a nikdo nemá horší známku než dvojku. Zkrátka jsme čím dál tím lepší :-) .
Pak jsme se rozdělili do tří skupin po šesti a pověděli si, na jakých stanovištích se budeme postupně střídat. Pro jistotu jejich seznam a stručný popis napsala paní učitelka i na tabuli. U interaktivní tabule jsme četli věty o plazech a rozhodovali o jejich správnosti a také doplňovali do básničky buď r nebo ř. Druhé stanoviště bylo v lavicích, kde jsme si ve dvojicích četli básničku o zmiji a pak do ní dopisovali chybějící slova podle vzoru. Na koberci pak bylo třetí stanoviště u paní učitelky. Společně jsme si četli text o hmyzu a snažili se k němu vytvářet otázky, na které bychom zároveň byli schopni najít odpovědi v textu. Kromě toho jsme také porovnávali hmyz a člověka na základě popisu těla mouchy. Přišli jsme na to, že my i hmyz máme nohy, hruď, zadeček a hlavu. Ale že na rozdíl od nás má hmyz také tykadla a křídla.
Do přestávky jsme pracovali na matematice, zase buď sami nebo ve dvojicích tak, jako včera.
Po svačince už jsme se nemohli dočkat výtvarky. Naším úkolem totiž bylo nakreslit a namalovat sami sebe. Nejdříve jsme si na tabuli ukazovali, kde máme kterou část obličeje. Za pomoci zrcátek jsme odhalili, jak vysoko máme uši, že oči jsou s nimi ve stejné výšce, pusu že máme těsně pod ušima a nos tedy mezi tím, kam nám vedou vlasy, ... To všechno jsme pak využili při kresbě obyčejnou tužkou, kterou jsme si všechno pečlivě předkreslili, a pak už to vybarvovali vodovkou. Nakonec jsme dodělali krk a vršek ramen, namalovali pozadí a vytvořili umělecké podpisy. Jakmile obrázky uschnuly, vyfotila nás paní učitelka každého s jeho portrétem.
Pátek 19. dubna
Budeme mít Marušku, protože paní učitelka jede na školení.