25. týden
Pondělí 18. února
Protože mi odpolední čtyřicetiminutová práce s popisem dnešního dne záhadným způsobem někam zmizela a už se neobjevila, bude druhý pokus výrazně kratší :-( .
Ráno bylo tradiční, pro sdílení našich zážitků z víkendu jsme se rozdělili podle barevných víček do skupin a v poskytnutém čase jsme si své zápisky nejen četli, ale mohli jsme se i doptávat na další podrobnosti.
K domácímu úkolu o Čmeldovi a Brumdovi jsme kreslili trasu jejich letu do mapky a pak pohádku četli. Šlo nám to velmi dobře, bylo vidět, kdo si dal záležet a pilně o víkendu četl.
Paní učitelka nám připravila na tabuli "šibenici", porazili jsme ji a vyluštili tak slovo projekt. Povídali jsme si, co si pod tímto pojmem kdo představí a ukázali si, jaké dovednosti budeme při práci na projektu rozvíjet a zdokonalovat. Abychom mohli začít, máme si na zítra připravit první dva úkoly z naší učebnice, které se týkají pohádek.
Do písanky jsme dnes psali velké "O", které samotné se nám dařilo, se slovy už to bylo horší. Někteří se nesoustředili a pak psali něco jiného, než měli.
Po svačině na nás čekala matika a s ní několik nových aktivit. Tou první byly parkety. Bohužel dost z nás nemohlo pracovat, protože neměli vystříhané parkety z přílohy k učebnici. Ti, kteří připraveni byli, zkoušeli, jak pokládat jednotlivé parkety, aby dosáhli požadovaného vzoru na podlaze. Přišli jsme na dvě správné a dvě špatné možnosti a dokázali jsme si vše zdůvodnit.
V ranních skupinách jsme pak ze čtyř kostek stavěli stavby do daných plánů a i tady se nám dařilo odhalovat více možností.
Nakonec jsme ještě stihli vzorované linoleum polité kaňkou, o kterém někteří pohotově prohlásili, že je počůral pejsek. Snažili jsme se zjistit, kolik kterých vzorů je zakryto. Procvičili jsme vše ještě na dalších dvou podobných vzorech a pak po skupinách vymýšleli vlastní úkoly.
Během hrací přestávky pro nás Klárka připravila taneční vystoupení, do kterého jsme se postupně zapojili skoro všichni.
Posední část vyučování jsme se zaměřili na nácvik další čtenářské dovednosti - fantazie a realita. A dost se nám dařilo rozpoznávat, co je skutečné a co je vymyšlené.
Úterý 19. února
Po zahájení dnešního dne nám paní učitelka ukázala, jak se pracuje s obrázkovými rébusy, které se nám včera nikomu nedařilo vyluštit. V průběhu dne se pak již některým začalo dařit a Eliška Křížová s Vojtou mají dokonce rozluštěné všechno :-).
První úkolem bylo psaní do písanky a oproti včerejšku se nám dnes práce dařila výtečně. Zdá se, že s písmenem "d" nebudeme mít velké potíže.
Trénink čtenářské dovednosti "fantazie a realita" jsme dnes zkoušeli na krtkovi. Nejdříve jsme dávali dohromady, co všechno se o krtkovi dozvídáme z obrázku. Vymysleli jsme, že žije pod zemí, hrabe v zemi, je skoro slepý, má veliké drápy na nohou, a vše jsme dokázali odůvodnit. Pak nám paní učitelka text četla a my zase pomocí palce nahoru a dolu rozlišovali, co je realita a co fantazie, a uváděli důkazy. Nakonec jsme v otázkách k textu vyhledávali klíčová slova a vybírali správné odpovědi. Dnes jsme se shodli na všech. Ve dvojicích jsme vyřešili jazykový úkol a vybarvili hodnocení své práce.
Na koberci jsme si představili své domácí práce o pohádkách a pak zkoušeli dát dohromady alespoň 30 pohádkových postav. Povedlo se nám to. Paní učitelku některé docela překvapili, například Bart ze Simpsonů, protože si vůbec není jistá, že se jedná o pohádku, natož o program pro děti.
Ve skupinách, do kterých jsme se dokázali rozdělit během patnácti vteřin sami (a nepohádali jsme se při tom), jsme pak sepisovali na lístečky názvy všech pohádek, které známe. Společně jsme vyhodnotili, že jsme dali dohromady 31 pohádek.
Po svačince jsme se pustili do dalšího "parketování". Bohužel jsme opět nemohli pracovat všichni, protože jsme zas neměli připravené parkety. Velkou pochvalu si však zasloužili ti, kteří nejenže parkety měli, ale ještě dokázali přijít na všechna tři řešení a ukázat si je nakonec na interaktivní tabuli. Společně jsme pak řešili slovní úlohy s koláči pod ubrouskem a zase výborně. Nakonec jsme ještě na vybraných cvičeních pracovali samostatně.
Pak už přišel čas na flétničku. Připomněli jsme si říkanku o Courálkovi, tleskali, dupali, šeptali, ... jsme ji a pak po jednom zkoušeli zahrát. Tóny střídáme správně, dokážeme číst zápis melodie, jen to občasné skřípání se nám ještě nedaří úplně odbourat.
Na tělocvik jsme po hrací přestávce vyrazili do sokolovny, protože většina neměla oblečení, v kterém by se dalo jít ven. Zahráli jsme si vybíjenou všichni proti všem, rozcvičili se a pak běhali na dva týmy postřehovou hru, při které jsme využili naší nově procvičované čtenářské dovednosti. Nakonec přišlo na řadu nářadí. Stejně jako minule jsme z trampolíny skákali na švédskou bednu, ale dnes už na tu opravdickou vysokou! Někomu se podařilo vyškrábat se jen na břicho, jiní se dokázali dostat na kolena, ale Eliška Kubíčková a Vojta zvládli nejvyšší úroveň - doskočit na chodidla :-). Vysloužili si tak pochvalu a potlesk.
Středa 20. února
Po písničce a kalendáři jsme se podívali na dobrovolný domácí úkol. Nejdříve jsme se zajímali o to, zda si ho pamatujeme sami, nebo nám pomáhá internet, a pak o to, kdo a jak nám s úkolem pomáhal. Nakonec ti, kteří dobrovolný úkol splnili, četli své věty se slovem "vyzvonil". Sami jsme přišli i na další synonyma tohoto slovesa (řekl, prozradil, vyzradil, vykecal). Výbornou práci měl Vašík, který měl více vět a pokaždé slovo "vyzvonil" bylo i jiným slovním druhem a mělo tak i jiný význam.
Poté jsme se již pustili do dnešní práce. Nejdříve jsme psali do písanek. Písmeno "m" nás přece jen trochu potrápilo - zejména jeho první oblouček. Zbývající řádky pak máme dopsat za domácí úkol.
I dnes jsme se věnovali rozvoji porozumění textu. A dnešní text už měl v sobě fantazie víc, než ty předešlé. Při prvním čtení jsme si se zavřenýma očima zkoušeli představit, co se právě v příběhu odehrává, a pak jsme si o tom povídali. Společně jsme si vše ještě jednou přečetli. Kdo si zapamatoval, mohl některou podrobnost z příběhu sám vyprávět a my ostatní jsme palcem ukazovali, zda se jedná o fantazii nebo o realitu. Nakonec už jsme bravurně vyhledali klíčová slova v otázkách a vybrali správné odpovědi. Museli jsme ale uvádět i důkazy, proč si to myslíme, což už nám šlo také dost dobře.
Poslední část prvního bloku byla věnovaná našemu projektu "Budeme hrát pohádku". Nejdříve jsme ho trochu spojili s matematikou, protože jsme potřebovali vymyslet, jak početné budou skupiny, aby nás ve všech bylo stejně a zároveň aby nás nebylo ani moc ani málo. A opravdu se to některým z nás podařilo. Naše návrhy tak byly "dvě skupiny po devíti" nebo "tři skupiny po šesti". Rozhodli jsme se pro druhou možnost, abychom byli vůbec schopni se domluvit. A pak nastalo ono domlouvání. Nejdříve jsme se měli rozdělit. Paní učitelka nám slíbila, že když to zvládneme bez hádek během půl minuty sami, nebudeme nikoho odstrkovat a budeme na sebe slušní, tak si můžeme vybrat, s kým chceme být. A nám se to povedlo. Máme tak dvě holčičí a jednu klučičí skupinu. Pak jsme si zapsali, s kým jsme ve skupině, a pustili se do domlouvání, jakou pohádku budeme hrát. Museli jsme brát ohledy na to, aby každý měl roli a aby nám nezbyla role, pro kterou bychom neměli herce. Kluci tak budou hrát Smolíčka pacholíčka a obě holčičí skupiny Červenou Karkulku.
Posíleni svačinou jsme se vrhli do matematiky. Paní učitelka nám rozdala nové pracovní listy, do kterých budeme zaznamenávat jízdu autobusem. Založili jsme si je do modrých matematických desek a hned si to s nimi vyzkoušeli. Po kontrole správných odpovědí jsme se vypravili po třídě a ukazovali si a vysvětlovali své způsoby záznamu.
Poté nám paní učitelka připomněla dva typy příkladů z učebnice, s kterými jsme si někteří včera nevěděli rady, a my se dali do samostatného počítání.
Také konec tohoto bloku byl věnovaný našemu pohádkovému projektu. Ve svých skupinách jsme si měli nejdříve zapsat, jaké role budeme potřebovat obsadit herci, a pak se domluvit a opět si zaznamenat, kdo bude kdo. To se občas neobešlo bez hádek a několika pláčů, když jsme nezískali svou vytouženou roli. Na druhou stranu nutno podotknout, že jsme byli schopni spravedlivého domlouvání. Když jsme nemohli najít společnou řeč, tak jsme si "střihli".
Poslední část dnešního vyučování byla ve znamení anglických sladkostí. Kromě zopakování slovíček jsme se dnes naučili, jak se někoho zeptat, zda mu daná věc chutná, a také na takovou otázku kamarádovi pravdivě odpovědět. Všechno jsme si vyzkoušeli společně v kroužku s medvídkem Míšou na koberci, a pak se svými dotazníky.
Čtvrtek 21. února
Kromě písničky a kalendáře jsme se dnes zaměřili i na to, že zima trvá už dva měsíce a že za jeden měsíc přijde jaro. Připomněli jsme si i skutečnost, že se den postupně prodlužuje a noc zkracuje a že první jarní den budou stejně dlouhé.
První dnešní aktivitou byl opis vět do písanek. Paní učitelka nám nejdříve na tabuli ukázala, jak pracovat, abychom dokázali splnit oba zadané úkoly - psát bez chyb a psát krásně. Každý svou rychlostí se pustil do práce, kdo byl hotov dříve, pracoval na rébusech nebo slovních hádankách tak, aby všichni měli dostatek klidu a času na práci. A práce dopadla pro většinu třídy nad očekávání dobře! (Ale to ještě nevíme).
Pak jsme se dali do tréninku dovednosti "Fantazie a realita", dnes na zebře. Dost jsme diskutovali o tom, co je nebo není skutečné a nepřetržitě hledali důkazy pro svá tvrzení. Bez potíží jsme tak zvládli již čtvrtý den nácviku, zítra nás čeká poslední.
A pak už přišla na řadu prvouka spojená se čtením a výtvarkou. Na pracovní listy jsme si nejříve každý podle sebe zaznamenali, co si myslíme, že se všechno musí stát, abychom si mohli ráno obléci oblečení. Někdo psal, jiný kreslil, další kreslili a přidávali popisky. Tyto své myšlenky jsme pak sdíleli ve dvojicích s kamarády a nebyly to jen čistě holčičí nebo klučičí dvojice ;-). Bylo zajímavé sledovat, jak se naše názory a představy liší.
Pak už jsme se sesedli na koberec, na který mezitím paní učitelka rozmístila spoustu obrázků z pohádky "Jak krtek ke kalhotkám přišel". Pozorně jsme si je prohlédli, protože jsme se dozvěděli, že až paní učitelka pohádku dočte, bude naším úkolem poskládat je za sebou tak, aby vytvořily obrázkovou osnovu. A to se nám nakonec opravdu podařilo, i jsme pro svá tvrzení o umístění obrázku měli správné důvody.
Na další práci jsme se posilnili svačinkou. Paní učitelka shrnula postup výroby látky do šesti jednoduchých větiček a my je ve dvojicích četli a snažili se uspořádat správně za sebou. K tomu jsme samozřejmě mohli využívat právě vytvořené obrázkové osnovy nalepené na tabuli. Většině se podařilo a komu ne, ten si mohl správné řešení nalepit při společné kontrole. Paní učitelka nám pak zadala dobrovolný domácí úkol - zjistit, zda existují i jiné rostliny, z kterých se vyrábí látky. Práci jsme uzavřeli krátkou reflexí, pracovali jsme s pětilískem. Měli jsme spoustu velice zajímavých postřehů, které jsme mohli číst i nahlas ostatním.
Nakonec už nezbývalo, než se proměnit v ilustrátory, vybrat si část pohádky a vytvořit k ní obrázek. Malovali jsme temperami, někdo si práci předkresloval tužkou, ale všem se krtečkové náramně povedli. Když jsme práci dokončili, řekli jsme paní učitelce větu, kterou říká i náš krteček na obrázku, ona nám ji ve velkém vytiskla a my jsme si obstřižením vytvořili svou bublinu, kterou zítra, až budou obrázky suché, ke svému krtkovi nalepíme.
Pátek 22. února
V ranním kroužku jsme zazpívali naši písničku už úplně bez pomoci paní učitelky. Velkou pomocnicí byla Verunka Koželuhová, která si pamatuje v písničce i všechny otázky ve správném pořadí :-). Poté, co Laduška zahájila dnešní den, četli ti z nás, kteří splnili dobrovolný domácí úkol, z jakých rostlin se ještě kromě lnu dají vyrábět látky. Přinesli jsme nejen názvy mnohých rostlin (bavlníku a konopí nejčastěji), ale někteří z nás měli i množství podrobností o jednotlivých druzích. Paní učitelka nám navíc vzorky těch dvou nejznámějších přinesla. A podle Nicolčina a Klárčina popisu jsme bavlník poznali okamžitě.
Dnes jsme poslední den trénovali dovednost rozlišovat mezi fantazií a realitou na příběhu o kytce, která pije vodu brčkem :-). Za týden se nám povedl v tomto směru opravdu velký kus práce.
Protože již v pondělí nám paní učitelka slíbila, že se budeme v matematice věnovat hodinám, připravila nám k tomu na interaktivní tabuli speciální hodiny, na kterých se dalo hýbat ručičkami a my jsme si navzájem vysvětlovali, co znamená velká ručička na dvanáctce, na trojce, na šestce a na devítce a určovali, kolik je hodin. Také jsme si ukázali začátek a konec vyučování.
Samostatně jsme pak pracovali deset minut na zadaných úkolech a pak už před námi bylo vyhodnocení celého týdne, a protože jsou před námi jarní prázdniny, tak i celého měsíce do našich smajlíků. Paní učitelka nám natiskla razítka za chování a my si mohli zakreslit bodíky do naší námořnické soutěže.
Po svačině za námi přišla čtenářská paní učitelka Katka, aby se podívala, jak poplujeme za zeleným ostrovem. Na koberci jsme si zazpívali námořnickou písničku a pak jsme se dozvěděli, že Kipču je hrozně zvědavý na ty strašilky, které teď chováme ve třídě a které žijí i na zeleném ostrově. A prosil nás, zda bychom mu jeho zvídavé otázky zodpověděli. Skoro všichni jsme si na to troufli a rozdělili se proto do trojic. Ti, co si nevěřili, se mohli přidat v průběhu práce. Naším prvním úkolem bylo nejdříve najít a posbírat z rozbouřeného moře plného mořských duchů kartičky s informacemi o straišlkách. Museli jsme se proto pevně držet za ruce, aby nás bouře nesmetla z lodi a být úplně potichu, abychom mořské duchy na sebe neupozornili. Všem trojicícm se povedlo získat všechny informace a pak si je v klidu ve třídě přečíst. Od paní učitelky jsme pak dostali ještě další dva zdroje informací, a to barevnou fotku již větší strašilky a také kelímkovou lupu s živou strašilkou z našeho chovu. Kipču nám dával otázky a my jsme měli za úkol nejen na ně odpovídat, ale nejdříve se poradit, kde vlastně tu odpověď najdeme a proč. Jestli na lístečku, protože je tam napsaná, nebo na obrázku, protože o vzhledu se na lístečkách nic nepíše, ale na obrázku vše potřebné vidíme, stejně tak i na živé strašilce. Velmi dobře se nám dařilo tyto důkazy uvádět a to paní učitelku moc těšilo. Stejně dobře jsme pak samozřejmě odpovídali i na samotné otázky.
Za odměnu jsme si na konci práce mohli vybarvovat náš obraz džungle a znovu zazpívat námořnickou písničku.
Poslední část dnešního vyučování byla věnovaná již třetí dílně čtení. Paní učitelka nám rozdala čtecí sešity a když jsme si přečetli, co nám do nich napsala po minulé dílně (a někteří dokonce paní učitelce napsali odpovědi na její otázku), sesedli jsme se na koberec. Tam jsme se nadšeně hlásili o slovo, abychom mohli připomenout všechna pravidla a pak už nám paní učitelka předvedla, s jakým cílem budeme dnes číst. Četla příběh o Bublinkové víle a když se dostala k části příběhu, který jí připomněl, že sama již někdy něco podobného zažila, ukázala nám, jak si tento zážitek zapsat do svého čtenářského sešitu. Po zodpovězení několika doplňujícíh dotazů a přípravě místečka na čtení, jsme se do stejné práce pustili i my. A je potřeba říci, že i když byl pátek, před koncem vyučování, a ještě navíc před začátkem jarních prázdnin, pracovali jsme výborně. Po skončení času na čtení a zároveň na zápis do sešitů jsme se vrátili na koberec, abychom se podívali, jak teď budeme pracovat ve dvojicích. I to nám paní učitelka předvedla, dnes ve dvojici s Brunem, a pak jsme se do toho samého pustili i my sami. Na závěr už jsme jen zhodnotili, jaké byly naše pocity, vysloužili si pochvalu za splnění nelehkého úkolu a mohli se balit a loučit a přát si krásné prázdniny.